Jaké finanční dopady bude mít zvýšení minimální mzdy?

Když se mluví o zvýšení minimální mzdy, tak se hovoří o zvýšení minimální hrubé mzdy. Pro zaměstnance je však nejdůležitějším údajem čistá mzda, tedy částka, kterou obdrží od zaměstnavatele na svůj bankovní účet a pro zaměstnavatele jsou zase nejdůležitější mzdové náklady, tedy kolik skutečně stojí práce vykonaná zaměstnancem. Zaměstnavatelé odvádí za své zaměstnance ještě sociální pojištění (25 % z hrubé mzdy) a zdravotní pojištění (9 % z hrubé mzdy zaměstnance). Mzdové náklady jsou tedy o 34 % vyšší než hrubá mzda zaměstnance.

Zvýšení čisté mzdy a mzdových nákladů

V přiložených tabulkách si vypočítáme, o kolik by si při zvýšení minimální mzdy o 1 200 Kč polepšil zaměstnanec a o kolik by stouply mzdové náklady zaměstnavatele. Při výpočtu daně z příjmu je uplatněna pouze měsíční základní daňová sleva na poplatníka ve výši 2 070 Kč.

Zvýšení čisté mzdy zaměstnance

Pokud by skutečně došlo ke zvýšení minimální mzdy o 1 200 Kč, potom by si zaměstnanec pracující za minimální mzdu finančně polepšil o 828 Kč (10 468 Kč – 9 640 Kč).

Zvýšení mzdových nákladů zaměstnavatele

Jestliže by se minimální mzda od příštího roku zvýšila o 1 200 Kč, tak by mzdové náklady zaměstnavatele na zaměstnance pracujícího za minimální mzdu stouply o 1 608 Kč (16 348 Kč – 14 740 Kč).

Zvýší se platby na zdravotním pojištění

Zdravotní pojišťovna musí obdržet každý měsíc peníze za každého svého pojištěnce. Lidé, kteří nejsou vedeni jako zaměstnanci, OSVČ nebo státní pojištěnci, jsou automaticky vedeni jako OBZP (osoby bez zdanitelných příjmů). Nejčastěji jsou osobami bez zdanitelných příjmů lidé, kteří žijí pouze z pasivních příjmů (např. kapitálových příjmů, pronájmu), lidé sankčně vyřazeni z evidence na úřadu práce, studenti starší 26 let, lidé v domácnosti nesplňující podmínku péče o jedno dítě do 7 let nebo o dvě děti do 15 let. Všechny OBZP musí platit zdravotní pojištění za každý měsíc ve výši 13,5 % z minimální mzdy. V roce 2017 tedy v částce 1 485 Kč. Při zvýšení minimální mzdy na 12 200 Kč by se tato částka zvýšila na 1 647 Kč.

Nevýhodné zkrácené úvazky

Finančně by si pohoršili zaměstnanci pracující na zkrácený úvazek s hrubou mzdou nižší než minimální mzda. Pokud tito zaměstnanci nejsou pro účely placení zdravotního pojištění považováni za státní pojištěnce, tak by platili více na zdravotním pojištění. Zdravotní pojišťovna musí za každého zaměstnance, který není současně státním pojištěncem (např. penzista) obdržet alespoň minimální zdravotní pojištění, v letošním roce částku 1 485 Kč. Zaměstnavatel přitom platí na zdravotním pojištění vždy 9 % ze skutečné hrubé mzdy a o případný dopočet do minima platí na zdravotním pojištění více zaměstnanec.

Praktický příklad

Paní Veselá pracuje na zkrácený úvazek s hrubou mzdou 10 200 Kč. Pro účely placení zdravotního pojištění nesplňuje paní Veselá podmínku státního pojištěnce. V letošním roce je jí na zdravotním pojištění sraženo 567 Kč (1 485 Kč – (10 200 Kč x 9 %). Při stejné hrubé mzdě a případném zvýšení minimální mzdy na 12 200 Kč by bylo paní Veselé sraženo na zdravotním pojištění 729 Kč (1 647 Kč – (10 200 Kč x 9 %).